vojenská tradice

Brandeis Garnison – dějiny vojenské posádky

Brandýs nad Labem a Stará Boleslav byly v duchu císařské a královské tradice brandýského zámku také slavnými posádkovými městy a mají bohatou vojenskou historii.

Ojedinělou památkou vojenského stavitelství ranného baroka jsou švédská opevnění, dochovaná kolem zámku. Vznikla rozsáhlou přestavbou původních příkopů v době třicetileté války, v letech 1639 – 1640, kdy švédský generál Banner proměnil město v ruiny a také v jednu velkou pevnost, sahající od brandýského zámku daleko za město Starou Boleslav. Jeho opevněný tábor střežil řeku i severní přístup ku Praze. Doba pobytu švédské posádky ve středním Polabí byla pro obě města i sousední obce dobou úděsnou, kdy celá nádhera rudolfinské renesance, na zámku, v zahradě i ve městech byla nenávratně zničena.

Druhou velkou válečnou epizodu prožilo město ve válce prusko-rakouské, kdy tudy táhla pruská armáda ku Praze. Druhého května roku 1757 byly staroboleslavské kostely i zámek svědky bitevního střetnutí o most přes řeku Labe. Most byl spálen a ve staroboleslavském kostele Nanebevzetí Panny Marie do krypty pohřben generál pruské jízdy von Wartenberg, zastřelený chorvatskými hraničáři. Pruská vojska ku Praze přešla přes Labe po pontonech a vstoupila do bitvy u Štěrbohol. Po bitvě u Kolína 18. června městem poražené pruské vojsko zase ustupovalo.

V tomto polabském kraji bývaly od roku 1773 pravidelnou posádkou zejména pluky císařské kavalerie. Vedle plukovního štábu v Brandejse zřídil roku 1781 císař Josef II. ve Staré Boleslavi vojenský hřebčín. Ke svému kyrysnickému, později dragounskému pluku č. 1 sem vícekrát přijel císař František I. Město a okolní obce zažily velké císařské manévry, kterých se účastnili nejen nejvyšší velitelé, polní maršál hrabě Daun, Lacy, Laudon i Kinský, ale také sám panovník, naposledy císař František Josef I. v roce 1874. Vedle císařského dragounského regimentu č. 1 zde celá desetiletí střídavě působily také dva z nejznámějších českých dragounských pluků, lotrinští dragouni č.7, u kterých tu sloužil arcivévoda Karel, pozdější císař, a dragounský regiment č. 14 Windisch – Graetz, který se stal jako inspirátor vítězství nad Prusy v bitvě u Kolína roku 1757 nejslavnějším jízdním plukem v historii císařské armády.

Vojenské tradice města pokračovaly i po roce 1918, kdy tu sídlilo jezdectvo Československé republiky, dragounský pluk č. 5 a jízdní pluk č.8 knížete Václava svatého, kde sloužili i sportovní hvězdy té doby – kapitán Rudolf Popler, šampion Velké pardubické steeplechase, a kapitán František Ventura, vítěz parkurového skákání na Olympijských hrách v Amsterodamu 1928.

V Brandýse nad Labem byl posádkou 51. dělostřelecký pluk, kterému velel pozdější hrdina 2. světové války armádní generál Alois Liška. Jemu i dalším hrdinům II. světové války – občanům Brandýsa nad Labem a Staré Boleslavi – generálům Selnerovi, Strankmüllerovi, Bilíkovi a hrdinovi letecké bitvy o Anglii plk. Jiřímu Macháčkovi je zasvěcena síň Rytířů XX. století, tresaurium, které uchovává jejich osobní řády a vyznamenání.

Stará Boleslav zůstává i v současnosti důležitým posádkovým městem Armády České republiky a o vojenské tradice zde pečují také občanská sdružení vojenské historie – Městská historická garda, Tradiční dragounský regiment č. 14 a další spolky, které na zámku pořádají historické akce a bitevní inscenace, navštěvované příznivci vojenské historie ze všech zemí střední Evropy.

PhDr. Milan Novák