zámek v datech

1290, 12. ledna – nejstarší zmínka Brandýse n. L. jako o Hrádku

1304 – první údaj o Brandýse1354 – Jan Správný z Michalovic je prvním písemně zmíněným držitelem hradu

1467 – po vymření Michaloviců po meči Brandýs přešel sňatkem na rod Cimburků: Magdalena z  Michalovic, sestra posledního Michalovice Jana byla vdána za Jaroše Tovačovského z Cimburka, který hrad přestavěl v pozdně gotické sídlo a zahájil přístavbu severního paláce

1483 – Johanka Krajířová z Krajku, druhá manželka Jana Tovačovského z Cimburka zdědila Brandýs a městu prospěla v rozvoji novými právy

1508 – Johančin druhý choť Jan ze Šelnberka dokončuje severozápadní palác

1508 – Johanka Krajířová z Krajku uhájila s pomocí pana Viléma z Pernštejna po smrti svého druhého chotě hrad a panství Brandýs nad Labem před Albrechtem Libštejnským z Kolowrat, jenž o něj usiloval se svolením krále

1509 – král Vladislav Jagellonský pobýval na Brandýse a lovil v okolních lesích

1512 – Johanka odevzdala správu panství svému mladšímu bratrovi Kunrátovi Krajíři z Krajku

1531 – Kunrát Krajíř na hradě několikrát hostil císaře Ferdinanda I., který si zámek oblíbil a žádal proto roku 1537 zemský sněm o jeho koupi, k níž nedošlo.

1540 – 1572 ve městě se usadil italský stavitel Matteo Borgorelli (mistr Mates), který zahájil přestavbu hradu v renesanční zámek.

1542 – Brandýs přechází na Kunrátova syna Arnošta Krajíře a ten pokračuje v  rozšiřování severního a východního křídla zámku

1547, 18. srpna – zámek propadl královské komoře jako odškodné za účast Arnošta Krajíře ve stavovském povstání. Od této zůstal prakticky až do roku 1918 v držení Habsburků.

1548 – dostavěno jižní křídlo a podle plánu Paola della Stelly zahájena stavba západního arkádového křídla. Výstavbu zámku řídila dvorská huť za účasti Mattea Borgorelliho

1552 – rozsáhlý požár poškodil zámek

1555 – 1563 – zemský místodržící arcivévoda Ferdinand Tirolský pozastavil výstavbu zámku

1563 – Ferdinand I. nařídil z Insbrucku pokračovat ve výstavbě zámku, práce prováděl opět Matteo Borgorelli. Téhož roku byla založena zámecká zahrada s vinohradem, spojená se zámkem (taktéž nově založenou) krytou chodbou, dokončenou až roku 1602.

1567 – Matteo Borgorelliho dovršil podle svých plánů stavbu zámku, který tak získal půdorys nepravidelného čtyřúhelníka. Dokončený zámek navštívil císař Maxmilián II.

1575, 17. června – císař Maxmilián s chotí Marií Španělskou pobývali na zámku

1578 – na podzim sem za lovem několikrát zavítal císař Rudolf II.

1579, 18. října – Rudolfův bratr arcivévoda Arnošt přenocoval na zámku

1583, 16. října – Rudolf II. znovu přenocoval na Brandýse, téhož roku byl v zahradě patrně dokončen jeden z letohrádků

1584 – v červnu pořádal císař Rudolf II. na Brandýse za účasti řady diplomatů veliký hon na jeleny. Slavnosti a lovy pokračovaly i v dalších měsících a to za účasti Rudolfových bratrů arcivévodů Arnošta, Matyáše a Maxmiliána.

1586, 28. leden – císař Rudolf II. toho dne ukončil další ze svých brandýských pobytů

1586-88 – v Brandýse usazený stavitel Ettore Vaccani budoval za dozoru Ulrica Aostaliho, stavitele Pražského hradu, slavné rudolfinské zahrady a drobnější lovecké zámky v okolí Brandýsa. Zahradu obohatily dle projektu architekta Giovanni Gargiolliho kašny, vivaria, letohrádky, míčovna a manýristická terasa, kterou pod jeho dohledem provedla kamenická huť mistra Antonia Brocca. Při stavbě letohrádku byla císařskou svitou nalezena v zahradě mumie.

1587, 2. srpna – poselstvo polského krále Zikmunda III. Vasy přijelo Rudolfovi II. oznámit zvolení arcivévody Maxmiliána Habsburského polským králem. K témuž roku připomínán na zámku první známý zahradník Nizozemec Ferdinand Clola z Ursin

1588, 7. prosince – navštívil císaře na zámku apoštolský legát kardinál Hippolyto Aldobrandini, S.R.E., pozdější papež Kliment VIII. a 29. prosince navštívil císaře vladař domu Rožmberského Vilém

1589, 22. února – na zámek přijel s císařem opět Vilém z Rožmberka

1590 – novou dominantou zámku se stala věž severozápadním nároží zámku

1592 – kurfiřti Braniborský a Falcký zde byly hosty císaře Rudolfa II.

1598 – komorník Popp přivezl císaři na zámek dvě zajaté turecké děti, které byly pokřtěny a na výchovu svěřeny do rukou hejtmana Kašpara z Milštejna. Návštěvou zde byl tehdy i polní maršál Hermann Christoph Russworm

1599 – císař uprchl z Prahy do Brandýsa před morovou nákazou a setrval zde po šest týdnů

1559 a 1600 – na zámku pobýval Tycho Brahe

1603, 12. září – dvorský štolmistr Adam mladší z Waldsteina doprovázel z „poručení“ císaře Rudolfa II. za myslivostí na Brandýs Wolfganga Viléma falckraběte Neuburského

1605, 25. – 26. srpna pobyt Jana Friedricha knížete Wurttenberského

1606, 16. října – 1607, 5. února – císař Rudolf se po dobu čtyř měsíců ukrýval s dvořany před morovou nákazou na Brandýse, spíše než o mor se ale jednalo o epidemii neštovic. Do Brandýsa tehdy zavítali mj. arcivévoda Leopold, biskup Pasovský, kurfiřt Mohučský, kníže z Lichtenštejna, císařův komorník Filip Lang z Langenfelsu, nejvyšší dvorní maršálek a tajný rada Arnošt z Mollartu, pánové Zikmund Smiřický ze Smiřic, Bohuchval Berka s chotí Magdalenou Kateřinou, paní Eva Hasištejnská z Lobkovic, dvorský štolmistr Adam mladší z Waldsteina, pan Hanibal z Waldsteina, nejvyšší místokancléř království Jindřich Domináček z Písnice, pánové Ferdinand z Donína a Kašpar Kaplíř ze Sulevic, hrabě Jan Jakub Belgioso, pan Jan Rejchtar z Schonbergu, papežský posel Giovanni Stefano Fereri, pan Mikuláš Gerštorf z Gerštorfu, pán z Šenburgu, paní Marie Anna Gallová z Guntersdorfu, poselstvo města Wroclavi a poslové slezských knížat, kardinál František Dietrichstein, Francesko Gonzaga markrabě z Castiglione, prezident dvorské komory Helmhart Jorger z Toletu, tajný rada Ondřej Hanneweld z Eckersdorfu, pan Pruskovský z Pruskova, pražský arcibiskup Karel z Lamberku, Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic aj.

1607, 5. – 6. července zavítal na zámek v doprovodu Adama ml. z Waldsteina saský kurfiřt Kristián II.

1606 – 1607 vyvrcholila závěrečná rudolfinská stavební etapa, jejímž výsledkem byl nový portál, zaslepené arkády, úpravy císařských a Langových komnat zámku v severním křídle zámku, vše patrně dle projektu Giovanna Marii Filippiho1607 – císař Rudolf II. přijal ve Vrábské tvrzi (část Brandýsa n. L.) turecké poselstvo

1608 – kolem tohoto roku započala na Brandýse (patrně dle tureckého vzoru) výroba terry sigillaty, zvláštního druhu keramiky, jíž byly připisovány léčivé účinky.

1610 – císař hostil na zámku pasovského biskupa arcivévodu Leopolda a kurfürsta mohučského Jana Svikarda, na zámku tehdy připomínán druhý známý zahradník Prokop Hartrunk, pozdější zahradník Pražského Hradu

1611, 28. – 31. srpna – císař Matyáš přijel na Brandýs i se svým dvorem a několik dnů zde pobyl před cestou do Slezska

1612, 6. srpna – na zámek přijel císař Matyáš i s chotí Annou Tyrolskou, aby druhého dne uspořádal hon na jeleny. Poté (8. srpna) odjel do Benátek na Jizerou, ale již 14. srpna se sem vrátil a o den později vykonal pouť do Staré Boleslavi. Osvěžen rybolovem odjel císař 18. srpna do Prahy

1615, 4. – 5. srpna – císař Matyáš s chotí navštívili znovu zámek, kam se císař navrátil ještě 28. září a dával zde řadu společenských akcí, např. 2. listopadu pořádal po několik dní lov na svině. Definitivně odjel až 15. listopadu

1616, květen – stavovská deputace zastoupená karlštejnským purkrabím Jindřichem Matyášem hrabětem z Thurnu, zemským sudím Oldřichem Gerštrofem a apelačním radou Šimonem Kohoutem z Lichtenfelsu podala na Brandýse císaři Matyáši stížnost na jednání pražských místodržících. Císařova reakce nebyla vstřícná a jeho chování přiostřilo situaci, jež vyústila v pražskou defenestraci a následně pak v třicetiletou válku. Císař odjel z Brandýsa 31. května. Dne 16. srpna nocoval po lovu na Brandýse císař Matyáš s kardinálem knížetem z Dietrichsteina, císař 17. srpna odjel a vrátil se znovu až 30. listopadu aby zde setrval do 10. prosince

1617 – císař zde přijal turecké poselstvo. Datován je rovněž jeho pobyt k 3. červnu a jeho poslední pobyt byl zachycen ještě k 20. červnu t.r.

1618 – biskup kardinál Khlesl přivezl císaři Matyášovi na zámek rezoluci stavů pod obojí. Ještě téhož roku zámek vojensky obsadil stavovský komisař Jan Starší Vlk z Kvítkova, který po bitvě na Bílé Hoře vyklidil zámek před císařským vojskem

1620, červen – Friedrich Falcký ze zámku vyprovázel svého syna na cestu do Berlína

1623 – z jara zde pobýval císař Ferdinand II., poté zámek obsadila saská vojska

1628, 19. leden – císař Ferdinand II. udělil na zámku Albrechtovi z Waldsteina, vévodství Meklenburské

1631, 17. srpna – nocoval na Brandýse (v souvislosti s procesím, které putovalo z Prahy od sv. Jakuba do Staré Boleslavi) kardinál Arnošt Vojtěch Harrach, doprovázen Adamem mladším z Waldsteina.

1632 – válkou vypleněný zámek byl za nemalého přispění Albrechta z Waldsteina navrácen císařské straně

1633 – 1636 – rozsáhlá stavební obnova zámku, kterou roku 1634 přerušila okupace švédské posádky majora Stallhause

1637, 2. června – císař Ferdinand III. se na zámku zastavil při své cestě do Vídně

1638 – císař Ferdinand III. společně s kardinálem Harrachem navštívil zámek při příležitosti převozu Staroboleslavského palladia a 3. října ze zámku odjel v doprovodu Maxmiliána z Waldsteina do Litoměřic na schůzku se saským kurfiřtem, odkud se vrátil zpět 8. října.

1639 – 1640 švédské vojsko, tentokrát pod vedením generála Bannera, vypálilo v roce 1640 mlýn pod zámkem a hrozilo i vypálením zámku. Tehdy patrně také definitivně zanikla brusírna kamenů, kterou zde od časů Rudolfa II. provozoval slavný rod Miseroniů. V březnu obsadili zámek císařští.

1648 – zámek znovu obsadili Švédi v čele s generálem Wittenbergem

1649 – návštěva císaře Ferdinanda III.

1651 – Česká dvorská komora iniciovala na základě návrhu z 8. února opravu císařských zámků v Čechách, mezi nimi byl i brandýský zámek.

1656, 25. září – Císař Ferdinand III. navštívil zámek v doprovodu svého bratra Leopolda Viléma a syna Leopolda, pozdějšího císaře Leopolda I.

1657 – na jaře se císař Leopold uchýlil do Brandýsa před morovou epidemií, kde setrval do 3. června, kdy odjel na zámek do Pardubic, odkud se vrátil v září.

1703, 24. září – návštěva španělského krále Karla III, (pozdějšího rakouského císaře Karla VI.), jenž se tehdy na zámku setkal se svým starším bratrem arcivévodou Josefem (od roku 1705 rakouským císařem Josefem I.), kde „oba králové lovili po devět neděl na panství zdejším“

1704, 6. září – návštěva arcivévody Josefa, pozdějšího císaře Josefa I.

Před 1713 – 1718 – zámek a panství pronajato hraběti Wallburgovi

1721 – před pražskou korunovační cestou Karla VI. byla zahájena výrazná adaptace zámku a jeho pokojů

1721 – návštěva arcivévodkyně Marie Kristiny

1721, 30. června – cestou z Karlových Varů na zámek zavítala císařovna Eliška Kristina

1723, 29. června – při cestě na pražskou korunovaci převzala císařská rodina zlaté klíče od zámku. Následujícího dne se odtud vydal císař Karel VI. (jako vůbec první český panovník) na svou pražskou korunovaci. Na zámek a do okolních lesů pak zajížděl i během korunovačních slavností

1723, 6.-8. října – při zpáteční cestě císařské rodiny do Vídně, byl arcivévodkyni Marii Terezii na zámku představen její budoucí choť František Štěpán vévoda Lotrinský

1725, 13. září – zámek navštívila sestra císaře Karla VI. arcivévodkyně Marie Alžběta

1732, 10. června – císař Karel VI. na honu v Zadním Hluchově ve Staré Boleslavi nešťastnou náhodou smrtelně poranil Adama Františka knížete Schwarzenbergu. Ten zemřel na zámku v bytě hejtmana druhého dne.

1735 – 1740 – procházel zámek a zahrada vrcholně barokní úpravou

1736 – vyhořela hlavní zámecká věž, autorem nové barokní podoby se stal Kilián Ignác Dientzenhofer1739 – na zámku se očekávala návštěva polského krále Friedricha Augusta II. kurfiřta Saského, vybavení zámku bylo proto doplněno o zápůjčky pražského arcibiskupa, hraběnky Černínové a hraběte Gallase.

1740 – K. I. Dientzenhofer upravoval na zámku císařovniny pokoje a postavil nový ananasový skleník

1743, 27. dubna – císařovna Marie Terezie zde přenocovala po cestě z Vídně, druhého dne vykonala pouť ke staroboleslavskému palladiu, aby se dalšího dne vydala do Prahy ke své korunovaci

1760 – na zámku se ubytoval maršálek Daun

1764 – arcivévoda Leopold se s velkou družinou ubytoval na zámku při příležitosti velkého honu

1770,21. dubna – česká dvorská komora svým dekretem zřídila na zámku byty pro vysloužilé důstojníky

1776 – císař Josef II. zavítal na zámek společně s generály Bedřichem Mořicem hrabětem Nostitzem, Františkem Josefem hrabětem Kinským a Lacym

1778, 19. – 22. dubna – císař Josef II. zřídil v Brandýse hlavní stan armády, na zámek přijel v doprovodu bratra Maxmiliána Františka a generálů Laudona a Lacyho. Josef II. se sem vrátil znovu ještě 5. – 13. května.

1779, 13. října – císař Josef II. nocoval na zámku

1787, 11. srpna – 1. září – arcivévoda František, budoucí císař František II. (I.), pobýval na zámku při příležitosti cvičení jeho pluku ve zdejším kraji

1788 – císař vykázal druhé patro zámku za byty vysloužilým důstojníkům

1791, 2. října – císař Leopold II. se v doprovodu dvorské společnosti zastavil na zámku, když mířil z korunovačních slavností zpět do Vídně. Mezi dvořany byl znovu i arcivévoda František, pozdější císař.

1797 – od tohoto roku zámek často navštěvoval i proslavený vojevůdce arcivévoda Karel, bratr císaře Františka a vítěz nadf Napoleonem u Aspern, a dne 20. září 1807 zde vykonal přehlídku vojska.

1803 – za myslivostí na zámek přijela sestra císaře Leopolda II. Marie Amálie, ovdovělá vévodkyně Parmská

1813, 24. června – 17. srpna – císař František I. přenesl z Jičína do Brandýsa svůj dvůr. V noci z 10. na 11. srpna sem za ním přijel kancléř Metternich, aby císaře informoval o tom, že Rakousko vstoupilo do koalice proti Napoleonovi. Maršálek Karel kníže Schwarzenberg proto následně přeložil stan své armády z Libně do Brandýsa. Nedlouho poté hostil rakouský císař na Brandýse členy koalice, tj. ruského cara Alexandra I. a pruského krále Fridricha Viléma III. Na památku tohoto setkání bylo vysázeno mezi Brandýsem a Starou Boleslaví topolové stromořadí a to tak, že vždy byly tři stromy zasazeny spolu.

1833 – císař František I. poskytl zámek své neteři, ovdovělé vévodkyni z Berry. Ta na Brandýs přijela 5. května 1834 se svým druhým manželem Hectorem Lucchesem de Palli vévodou z Grazia. Vévodkyně zde zřídila jednu z prvních koupelen na císařských zámcích a porodila zde dceru Marii Blanku, která však po osmi dnech zemřela a byla převezena do Bourbonské hrobky v Palermu. Vévodčin pobyt na Brandýse trval až do jara 1835

1836, 1. září – ke korunovaci do Prahy ze zámku vyjel císař Ferdinand I. (jako český král Ferdinand V.)

1850 – zámek v Brandýse nad Labem byl (po zavedení nového politického územně správního zřízení v Rakousku), z popudu zámeckého správce Karla Pinka přičleněn jako „zámecký okres“ k politické obci Stará Boleslav. Tento fakt znepřátelil obyvatele obou měst až do března roku 1909, kdy byl zámek administrativně navrácen Brandýsu.

1859 – na zámky v Brandýse a v Ostrově nad Ohří se uchýlil na doporučení císaře Františka Josefa I. po své abdikaci Leopold II. Toskánský, stalo se tak poté, co abdikoval na svou vládu ve Florencii ve prospěch svého syna Ferdinanda IV. Vévoda se na zámek uchýlil i se svou švagrovou a zároveň nevlastní matkou Marií, vdovou po svém otci, toskánském velkovévodovi Ferdinandu III.

1863, 15. října – na zámku se narodil Leopold Salvátor Toskánský, významný konstruktér a modernizátor c. a k. armády. Jeho matkou byla bourbonsko-sicilská princezna Marie Immaculata a otcem arcivévoda Karel Salvátor, kteří se s rodinou Leopolda II. uchýlil do brandýského exilu.

1864 – velkovévoda Leopold II. Toskánský vykoupil brandýské panství se zámkem ze zástavy u Rakouské národní banky

1866, 13. října – císař František Josef zavítal na zámek cestou na bojiště prusko-rakouské války

1870 – v dědictví po svém zemřelém otci Leopoldu II. se zámku a panství ujal arcivévoda Ludvík Salvátor Toskánský, který zde soustředil své rozsáhlé sbírky z cest po světě. Jeho staršímu bratru Karlu Salvátorovi byl roku 1874 v dědictví z brandýského panství vyčleněn statek – lázně Houštka a sídlo v arcivévodské vile ve Staré Boleslavi. Ve Staré Boleslavi se také Karlu Salvátorovi narodili roku 1862 dcera Marie Terezie a roku 1871 Leopold Salvátor

1873 – započala romantická úprava zámku, jejímž autorem byl architekt B. Wachsmann.

1874, 9. – 12. září – císař František Josef I. se účastnil vojenských manévrů v okolí Brandýsa, do Vídně odjel ze Staré Boleslavi

1905 – byly prováděny stavební úpravy v Rudolfinské chodbě a zaznamenán nález rudolfínského Lusthausu v dolní části zahrady

1908, 1. července – druhý následník trůnu arcivévoda Karel František Josef byl po studiích na pražské universitě přeložen do Staré Boleslavi jako důstojník 7. pluku dragounů vévody Lotrinského. Ubytoval se na brandýském zámku.

1909, 1. listopadu – císař jmenoval arcivévodu Karla rytmistrem a velitelem 5. eskadrony

1909, 17. – 21. června – následníka trůnu navštívila na Brandýse jeho matka arcivévodkyně Marie Josefa.

1910, 19. května – navštívila arcivévodu Karla jeho teta arcivévodkyně Marie Annunziata, abatyše Tereziánského ústavu šlechtičen na Hradčanech

1911, 28. listopadu – na zámek se po své svatbě s princeznou Zitou Bourbonsko Parmskou vrátil arcivévoda Karel František Josef. Pro mladý arcivévodský pár bylo upraveno jižní křídlo. Karel se ujal velení 5. setniny 7. jízdního pluku

1915, květen –na počátku války s Itálií se arcivévoda Ludvík Salvátor uchýlil zpátky na Brandýs

1915, 12. října – Ludvík Salvátor zemřel na zámku ve svém apartmá v západním křídle

1915, 18. října – pražský arcibiskup kardinál Leo Skrbenský von Hříště sloužil pohřební obřady za Ludvíka Salvátora v zámecké kapli, ale arcivévodovy ostatky byly do kapucínské hrobky ve Vídni převezeny a uloženy až 13. března 1918

1917, 26. března – arcivévoda Karel navštívil Brandýs a Starou Boleslav poprvé jako císař

1917, 28. říjen – poslední rakouský císař Karel I. zakoupil brandýské panství od Antonia Vivese y Colom, který se stal jako komorník arcivévody Ludvíka Salvátora jeho universálním dědicem

1918, 26. března – císař navštívil města Starou Boleslav a Brandýs se zámkem.

1918, 4. srpna – císař tajně zavítal cestou do Drážďan na zámek

1918, 27. – 28. – srpna – císařský pár navštívil naposledy zámek a zajel si do staroboleslavských lesů. V audienci přijali správce okresního hejtmanství JUDr. Aloise Říhu, okresního starostu Jindřicha Žerta, brandýského starostu Václava Jiskru a starostu Staré Boleslavi Antonína Černého, jakož i důstojníky posádky v Brandýse. Rozhovory se týkaly válečných obtíží.

1918, říjen – zámek byl vyvlastněn jako majetku habsburského rodu do majetku Československého státu. De iure se tak stalo až zákonem 354 ze dne 12. srpna 1921. V témže roce vybíral T.G.M. své letní sídlo mezi zámky Brandýse, Budenicích, Lánech a Smečně.

1919, 4. dubna – návštěva T.G.M.

1920 – zámek sídlem ředitelství Správy státních lesů a statků ČSR (Lesní taxační úřad, Lesprojekt, Ústav pro hospodářskou úpravu lesů)

1938 – sgrafitová výzdoba zámku částečně restaurována

1967 – rekonstruována terasa zámecké zahrady s parterem (A. Benš), zahrada podrobena náznakové rekonstrukci1990, 7. prosince – syn císaře Karla I. Dr. Otto Habsburský poprvé navštívil Brandýs

1995 – zámek bezplatně převeden ze státu na Město Brandýs nad Labem

2004 – 24.4. v roce 700. výročí své existence byl zámek poprvé v dějinách ve otevřen veřejnosti v rozsahu celého reprezentačního patra s interiérovou historickou expozicí

2004 – v rámci obnovené Národní svatováclavské pouti každoročně dne 28. září zámek navštívil arcibiskup pražský kardinál Miroslav Vlk

2005 – zámek navštívil president republiky Václav Klaus

2006 – 28. dubna u příležitosti historické slavnosti Audience u císaře Karla I. město a zámek znovu navštívil arcivévoda Dr. Otto Habsburský.

2008 – Dr. Otto Habsburský při své druhé oficiální návštěvě zde přijal čestné občanství Města Brandýsa nad Labem – Staré Boleslavi

z pramenů a literatury připravil PhDr. Milan Novák